Hof!
reflexe
Geisslers
Hofcomoedianten uvedli ve středu v prostorách Městské hudební síně
inscenaci Valdštejn. Scénář hry je
inspirovaný barokním textem, který se jako první zabýval osobností Albrechta
Václava Eusebia z Valdštejna, velitele a generalissima císařského vojska.
Hra, specifikovaná jako hospodsko-šarvátkové politikum, by se také dala označit
za nějakou doku-drama komedii.
Vše uvádí rozhlasová relace, která představí herce, a seznámí
nás s historickým kontextem. Během hry a na konci hry se ještě k rozhlasovému
komentáři vrací a jsme tak nenásilně seznámeni s vnitřní motivací
Valdštejna, i oním kontextem. Děj se odehrává v hospodě, kde hlavním a
jediným pravým mokem je pivo – vše vlivné, tradiční, loajální k českým
úmyslům a hlavně vše procísařské. Hospodská/ Císař Ferdinand II. demonstruje, že
„dnes se bude čepovat pivo Ferdinand“ a hospoda se začne pomalu plnit. Po chvilkovém
pochlebování i náznacích kritiky směřované k novému pivu se objeví postava,
která s výsměchem celého „českého písečku“ sebere své síly a vypije/
porazí dvojitého Turka. Okamžitě si získá obdiv.
Ve stejné poetice se pokračuje po celou dobu
představení. Inscenace je přímo nabitá řadou metafor a obrazných výrazových
prostředků. Častým je například mluvení do rámu obrazu, který lze dešifrovat
jako okno do duše neboli „pravé já“ či „televizní okénko“. Také se setkáváme se
spoustou scénických náznaků, které když nebudou divákem pochopeny, vlastně se
nic strašného nestane. Takovým je například neustálá přítomnost koně, jež má
symbolizovat Valdštejnovu známou lásku ke koním. Dále je scéna postavena více
méně ze slámy odkazující jak na slavnost masopustu, kterým celá hra vrcholí,
tak na jakýsi chlívek. Podobným příkladem může být výstup se švédskou dívkou
nebo jeden z posledních obrazů inscenace – zrada.
Každý divák si v inscenaci může (a nemusí) najít to své.
Celkově jde o opravdový divadelní zážitek a Geisslers se dají skutečně označit
za divadlo s velkým D. Hof!
Tereza Píchová
Žádné komentáře:
Okomentovat