Sen
noci svatojánské ve světě bez magie
reflexe
Čtyři herci z pražské DAMU uvedli pátý festivalový den (úterý
23.6.) Shakespearovu hru Sen noci svatojánské v novém kabátě. Jejich práce
s textem spočívala ve vyškrtnutí celé nadpozemské (božské) roviny, i té, ve
které athénští ochotníci připravují pro své pány představení. Jedinými
postavami inscenace *
JAKO SEN * se
tak stávají milenci Lysandr, Hermie, Demetrius, Helena a Hermiin otec Egeus.
Zvlášť bych vyzvedla herectví představitelky Heleny, Elizavety Shvachko, která
svým výkonem v představení dominovala. Postava Puka (hybatele příběhu)
byla také vyškrtnuta, ale jeho repliky byly z části převedeny do snových
pasáží ostatních postav. Tedy místo ošálení kvítkem, jenž má magickou moc, se
postavám zdají sny, které je ovlivní.
Tvůrci
pracovali minimalisticky. Povětšinou se drželi textu, který aktualizovali a
„uvedli jej do reality“. S aktuálností děje a minimalismem lehce pracovali
i scénicky, například v případě cigaret, originálního vyjádření rosy
v lese pomocí osvěžovače vzduchu, nebo kostýmně – bílé značkové oblečení.
Až na těchto několik obnovujících prvků se ale drželi vyjetých kolejí známé
divadelní hry. Snažit se Shakespearovu hru zbavit veškerého nereálna a udělat
z ní prostý příběh o nahraditelnosti a zradě je sice dobrý nápad, ale bez
změny místa a času to působí neúplně. Chování postav s trochou fantazie i
bez nadpozemského zásahu dává smysl, ale magické místo lesa, verše a Athény
jako by přece jen chyběly.
Tereza Píchová
Žádné komentáře:
Okomentovat